Ivana Horáková - rozhovor s Mons. Antonem Ottem

Setkání s panem Mons. Antonem Ottem se uskutečnilo v období adventu před krátce Vánocemi 2007 (ráno, 18.12), v jeho pracovně v Emauzském klášteře. Bylo příjemné posezení u stolku, na kterém hořela adventní svíčka. Nesnažila jsem se držet při rozhovoru pevné struktury, ale spíš jsem chtěla umožnit rozvíjení jeho myšlenek.  »»»

        Pavla Vidanová - rozhovor s Boženou Tvrdou z Vratislavic nad Nisou

Kdy a jak jste se dostala do pohraničí?
Pro možnost krásného bytu jsme se stěhovali do Vratislavic. Do května 1945 jsme bydleli na Pankráci vedle vodárny, byt byl suterénní, 1+1, nehezký, takže důvody byly prozaické. Ve Vratislavicích jsem také začala chodit do školy. Vzhledem k věku šesti let jsem nad tím nepřemýšlela. Ve Vratislavicích jsem bydlela do svých dvaceti let, kdy jsem se přivdala do Prahy. »»»

        Bára Hanžlová - rozhovor s panem Koniášem z Ústí nad Labem

Rodina pana Koniáše se přestěhovala do Ústí uprostřed mezi prvním, takzvaným divokým, a druhým, organizovaným, odsunem sudetských Němců. Jeho otec, úředník na poště, měl možnost získat místo na ústecké poště a k tomu dům se zahradou za cca 80 tisíc korun. To řešilo nepříznivou bytovou situace na rodném Kladensku, kde čtyřčlenná rodina obývala malý dvoupokojový byt.
 »»»

        Barbora Gallová - rozhovor s Rosou Reiter o předválečném a poválečném životě sudetských Němců

Rozhovor provedla Barbora Gallová (v rozhovoru označení T), 28.12.2009 v domě paní Rosemarie Reiter v obci Ostružná, okres Jeseník.


 »»»

        Martin Mach Ondřej: Přepis rozhovoru s Věrou Brázdovou

Poznámka: Paní Věru Brázdovou jsem informoval, že rozhovor bude použit pro splnění mé semestrální povinnosti v předmětu kulturní ekologie na katedře sociální a kulturní ekologie FHS UK. Souhlasila s posláním přepisu rozhovoru panu Milanu Šůrovi, našemu společnému známému, který setkání zprostředkoval. Rozhovor se uskutečnil u paní Brázdové doma.
Kvůli zachování autentičnosti jsem provedl doslovný přepis, bez výrazných jazykových úprav. »»»

        Veronika Endrštová - Cesta paní Kudrnové z Rumunska do Hřeben na Sokolovsku

PK pochází ze slovenské vesnice v Rumunsku. Do Čech, konkrétně do Krajkové, přišla poprvé ještě jako dítě v roce 1946. Nezůstali zde ale ani rok a celá rodina se odstěhovala na Slovensko. Znovu se vrátili až na začátku 50. let. Dnes žije paní Kudrnová spolu s manželem v malé obci Hřebeny na Sokolovsku. Součástí obce je zřícenina hradu Hartenberg. PK průběžně kombinuje češtinu se slovenštinou. »»»

        Daniel Bartoš - rozhovor s Zdeňkou a Zdeňkem Kuttelvašerovými v Praz

Tento rozhovor vychází z hodinového povídání, která se bezprostředně týká problematiky zaniklých Sudet. Dědeček vyrůstal sice v české Volyni, ale byl v dětství bezprostředně obklopen smíšenými německými vesnicemi, kam se svým tatínkem rozváželi zboží. Babička se problematikou Sudet setkala až po druhé světové válce, když jako studentka byla na letním pracovním pobytu v dnes již zaniklé Dolní Vltavici. Zde se během léta bezprostředně po skončení války spolu s dalšími studenkami starali o hospodářství bez jakékoliv přítomnosti učitelů.
 »»»

        Veronika Amchová - Rozhovor s paní O. o životě v bývalých Sudetech (Rýmařovsko, Severní Morava)

Vysvětlivky: V – Veronika (tazatelka), R – respondentka (paní O.), D – dcera respondentky, M – manžel respondentky, ... – odmlka/pauza/váhání v hovoru
 »»»

        Kristina Řešátková - rozhovor s paní Marií Vaňkovou ze Strážova

Rozhovor začal spontánně. Marie Vaňková nejprve povídala o domku, ve kterém jsme se při rozhovoru nacházely.

R:...No a stavěli si domek, stavěli si domek, když jim sedlák ručil. Tatínek měl známého sedláka, kterej mu ručil svým majetkem a dostal půjčku no. Tak tím jsme začali stavět v osmatřicátým roce. Pak přišla revoluce...
T: A tady? Tady ve Strážově?
R: Pak přišla revoluce. Tatínek musel na vojnu. Měli jsme to postavený pod krov a naše maminka čekala Vlastu. »»»

        Gustav Beneš ze Svitav - OSOBNÍ VÝPOVĚĎ O VÁLCE, ODSUNU, DOSÍDLOVÁNÍ A VZTAHU K NĚMCŮM

Tam jsme bydleli, my jsme tam byli, kdybych to vzal z takové té sociální stratifikace, taková jedna z nejchudších rodin a vedle nás byli taky takoví lidé. Ta dědina byla rozdělená na takovou skoro polovinu, kde na horním konci byli statky a sedláci a dole byli takoví lidé, kteří pracovali v nábytkářským průmyslu v Rousínově, anebo něco takovýho. Anebo to byli takoví ti kovozemě-dělci, jak se říkalo, že měli třeba pár měřiček pole, a nějaký kravky, třeba dvě a chodili ještě do práce. No a moji rodiče se tam přestěhovali z Chrlic u Brna, dneska je to taky součást už Brna. Právě v tom 33. roce, čili to bylo období takové hospodářské krize, dost takové intenzivní. A otec si tam pronajal takovej nějakej, takovej domek a pro »»»

        Zdeňka Kovaříková - sběratel šumavských příběhů Václav Maidl

narozený 1953, narodil se a většinu času do svých 20 let prožil v Klatovech, nyní v Praze
badatelská činnost: německy psaná literaturou ze Šumavy, dnes plně vytížený prací v Rakouském kulturním institutu v Praze »»»

        Barbora Lochmanová - Marta Hajnová, básnířka kraje zapadlých vlastenců

Dětství Marta strávila v Podkrkonoší ve vesničce Dolní Lánov nedaleko Vrchlabí. Protože se narodila jako velmi chtěné dítě, rodiče ji připravili bezstarostné dětství a jak sama říká, „byla jsem takovou kytičkou ve skleníku, opečovávaná, opatrovaná, takže absolutní krásno, absolutní štěstí, přesně takové ty pocity jistoty, přesně ty pocity, co je domov. Spousta lásky a spousta klidu.“ To mělo ale také své nevýhody: „tím, jak tě takhle vychovávají a šlapou ti tu cestičku a ten život je bezstarostný, tak pak člověk vyroste, přijde do toho života a při prvních potížích má člověk problém je vyřešit a zvládnout. Start do života byl nádherný, ovšem potom ta samotná konfrontace s  »»»

        Magda Topiarzová - Příběh osídlence Františka Dumka ze Smržovky

František Dumek se narodil ve Smržovce, Reichsstrasse 362, v druhé polovině května roku 1920. Byl to jediný syn obuvníka Františka Dumka a Aloisie Dumkové. V té době byla Smržovka převážně německá obec (cca 95%). »»»